Štědrý den

[ad#ad-3]

štedrý den začínal poslední adventní mší (rotáty), následovalo zdobení domácnosti z přírodních ozdob.

Oběd by měl naposledy ctít půstu a jako jediný chod býval hubník či kuba. Dnes to může být například výborná chrachovka s trochou sušených rohlíkových kostiček.

Během dne by se tedy nemělo jíst žádné maso a večer bude za tuto výdrž odměna v podobě zlatého prasátka.

Štědrovečerní stůl a na ní hostina

V tento posvátný den spočíval džíve hlavně v pestrosti pokrmů. Čím více pokrmů bylo na svátečním stole, tím větší bude úroda na poli, nebudeme trpět hladem a bude všeho dost.V Polsku některé rodiny tuto tradici dodržují dodnes a mají i 12 chodů jídel. Obchází sousedy a těmito chody se obdarovávají.

Význam chodů na Štedrovečerním stole

[ad#ad-3]

Česnek – magický ochranný význam, chrání člověka před zlými silami, před nemocemi

Med – podobný význam jako česnek

Ořechy – dodávají sílu, na Štědrý den se rozlouskávaly čtyři ořechy a podle toho, jak uvnitř vypadaly, usuzovalo se, jaká budou čtyři roční období v následujícím roce

Řepa – ochrana před úplavicí

Hrách – symbol hojnosti, bohatství, úrody (taktéž čočka a jiné luštěniny)

Jablko – když se rozkrojí a uvidíme z jader hvězdičku, budeme se mít v novém roce dobře, budeme zdraví

Oplatky – prostředek vzájemného symbolického obdarování – u stolu si všichni vezmou jeden oplatek (natírá se také medem nebo česnekem) a kousek z něho vždy ulomí jednotlivým členům rodiny a všem, kteří zasedají za štědrovečerní stůl – jeden z nejstarších obyčejů

Chléb – býval vždy základním zdrojem obživy, obřadně se ukrajuje, otec jako hlava rodiny rozdává krajíce ostatním, nechával se také kousek chleba na příští rok – aby nebyl hlad, házel se též do studny – aby v ní po celý rok byla voda a podobně

Vánočka – typické vánoční pečivo z kynutého těsta – čím víc nakyne, tím víc bude v příštím roce úrody, bohatství, hojnosti (když si hospodyně otřela ruce od těsta na vánočku o kmen ovocného stromu, věřila, že strom ponese hodně plodů – tento magický úkon býval umocněn nahotou jejího těla)

Jablečný závin – aby se rodina měla dobře

Tradiční štedrovečerní chody

V Čechách začíná tradične rybí polévkou, jako hlavní jídlo pak bývá kapr s bramborovým salátem. Dnes ho nahrazují například klobásy nebo řízky.

Polévka – obvykle houbová či luštěninová, také rybí s nejrůznějšími ingrediencemi (dodnes u Poláků), kyselo (zelná – zelí se přisuzovala ochrana před zimnicí)

Omáčka z hub, tzv. černý kuba – hřiby „modráky” – při vaření jsou skoro černé (odtud název) – do toho česnek (ochranná síla)

Chlebové topinky s česnekem – (ochranná funkce česneku)

Kaše – prosná, krupičná, hrachová (symbolika obilnin a luštěnin)

Vařené sušené ovoce (všeobecně rozšířené)

Obyčeje spojené se Štedrým večerem – zvyky

okuřování štědrovečerního stolu jalovcem – aby na něj nemohly zlé síly

kladení slámy pod štědrovečerní stůl – také na různá místa v domě a v kostelích (křesťanský výklad: připomenutí, že se Ježíš narodil ve chlévě, pohanská víra: magické zajištění dobré úrody, hojnosti a plodnosti. Příbuzným obyčejem je dávání nádoby s obilninami na štědrovečerní stůl (někdy se do ní dávaly také peníze, jindy se do obilí přidával česnek a cibule k umocnění síly). Podobný význam měl i chleba.

neodcházíme od stolu – říká se, kdo vstane od stolu, ten do roka zemře

dvě zkřížené sekyry pod štědrovečerním stolem – ostří sekyr mělo chránit před nemocemi a úrazy

ubrus ze štědrovečerního stolu sloužil na jaře jako plachta, do níž se dávalo zrní na rozsetí po poli. Jedná se o další uplatnění plodonosné magie.

zbytky z jídel od štědrovečerní večeře – zakopávaly se do půdy, aby dobře rodila, dávaly se zvířatům, aby z nich měl hospodář užitek a aby byla zdravá, házely se do ohně, aby neškodil a do vody, aby byla čistá a nezávadná, ponechávaly se zemřelým předkům (podobně jako jídlo samotné).

kladení peněz a rybích šupin pod talíře na štědrovečerním stole – abychom měli v příštím roce dostatek peněz a štěstí

talíř a příbor navíc – pro případného příchozího, jako vzpomínka na zemřelé (jako s námi byli u stolu – kult mrtvých)

dodržování půstu do vyjití první hvězdy (sliby rodičů dětem, že uvidí zlaté prasátko, zlaté tele, zlatého kohouta, zlatého beránka)

zákaz večerního zametání – aby se nevymetly nebo neporanily duše zemřelých, které přišly na návštěvu – jinak by mohly živým uškodit

zákaz hlasitého smíchu a hovoru – aby nebyl narušen klid mrtvých

zákaz kýchání – někdo z přátel by mohl zemřít

zákaz vstávání hospodyně od štědrovečerního stolu – slepice by neseděly na vejcích

házení střevícem – zvyk svobodných dívek: jestli bude špička boty otočena ke dveřím, dívka půjde z domu, tj. do roka se vdá.

pouštění lodiček z ořechových skořápek se zapálenou svíčkou po vodě (v lavóru, míse) – čí lodička dopluje dál, ten se dostane daleko do světa, opustí domov, koho lodička zůstane u okraje, zůstane doma, čí lodička se převrhne, bude mít smůlu apod.

lití olova do vody – ze vzniklých tvarů hádáme osud (co asi tvary znamenají – zde se hodně uplatňuje představivost)

pálení „františka” – očistná funkce (podobně jako okuřování stolu jalovcem nebo vykuřování myrhou-kadidlem v kostele)

Dále potom zvyk rozkrajování jablíčka.

Mráz na Boží narození, zima se udrží bez proměny.“

Jaký je Štedrý den u Vás?

[ad#ad-4]