Tradice jmelí na Vánoce

Jmelí je stálozelená rostlina parazitující na větvích jehličnatých i listnatých stromů. Jmelí vytváří na stromě keříky o průměru okolo 1 metru. Pomocí svách kořínků je napojeno na vyživovací systém stromu a odebírá z něho vodu a živiny. Větvičky jmelí jsou zelené a probíhá v nich fotosyntáza. V úžlabinkách rostou na jmelí bobulky pomocí kterých se jmelí rozmnožuje. Prakticky stačí tuto bobulku vymáčknout na kůru stromu a máte „zaseto“. Jako rozmožovač fungují v přírodě ptáci.

Jmelí a Vánoce

Podle legend bylo kdysi jemlí stromem, ze kterého vyrobil Josef kolébku pro Ježíška. Za 33 let ho poté římané utnuli, aby z něho vyrobili kříž pro Ježíše. Strom potom hanbou seschnul a už se vyskytuje jen v malých trsích a zahrnuje lidi okolo sebe dobrem.

Věřilo se, že jmelí chrání před ohněm a zavěšovalo se nad dvěře a do domů aby také ochránilo před čarodejnicemi a zlými duchy.

Podle Keltů zajištujě jmelí plodnost a proto se pod ním často líbají páry.

V lékařství se jmelí používá pro přípravky na snížení krevního tlaku.

Na Vánoce se používá jmelí živé zelené nebo obarvené do zlaté. Na začátek adventu by jste měli spálit všechno staré suché jmelí a dát do domu nové!

Kde roste jmelí

Jak jsme již psali, jmelí najdeme jako parazita na stromech. Jeho sběr je náročný, jelikož většinou roste ve vyšších patrech stromů. Jeho sběr je dobré mít předem povolen, protože je většinou nutné uříznout i kousek živého stromu.

Házení střevícem na Štědrý den

Tento zvyk provádějí hlavně neprovdaná děvčata.

Na štědrý den se postaví čelem zad ke vchodovým dveřím a hodí za sebe střevíc.

Pokud směruje špička střevíce ven ze dveří, znamená to, že se dívka do roka vdá. Pokud tomu je naopak, zůstane ješte další rok svobodná.

Zlaté prasátko

Adventní období je časem půstu. Tento půst končí na Štědrý den po západu slunce. Všem, kteří alespoň na Štědrý den odolají masu a sladkostem se po západu slunce ukáže zlaté prasátko!

Zlaté prasátko se zjevuje na zdech nebo stropu světnice. Ale pozor neuvidí ho každý!

Kdo z vás ho už viděl?

Pouštění ořechových lodiček

Toto je tradiční vánoční zvyk, který se dnes ovšem již moc nedodržuje.

Budeme potřebovat několik vlašských ořechů, rozdělíme je napůl. Vnitřek můžeme smlsnout ale skořápky musí zůstat!

Do každé poloviny skořápky zakápneme malou dortovou svíčku. Takovouto lodičku si vytvoří každý člen rodiny.

Nyní bude potřeba naplnit lavor s vodou. Postačí ale i umyvadlo nebo vana. Všichni najednou vypustí svoje lodičky. Kou vydrží lodička nejdéle hořet a nepotopí se, ten bude mít dlouhý a šťastný život.

Dále platí, že lodičky, které se drží u okraje lavoru budou pškně doma a ty co jsou ve středu se vydají do světa.

Pusťe se do toho a váš osud se vám ukáže!

Vánoční lití olova

Ještě na začítku minulého století se tento zvyk dodržoval v každé domácnosti. Z důvodu nedostatku olova během světových válek tento zvyk upadl.

Lití olova ukazovalo, co vás čeká v následujícím roce. Odlévalo se na štedrý den před nebo po večeři.

Postup lití olova:

Olovo nahříváme nad plamínkem svíčky v kovové naběračce, lžíci (použijte nějakou nepotřebnou). Po rozžhavení (lříce cca za 5 min.) nalijeme do nádoby se studenou vodou a asi po 2 – 3 min. vzniklý tvar vyndáme.Potom musíte zapojit fantazii a najít si ve vzniklám odlitku nějaký význam.

Čím více olova zahřejete, tím lepší vznikne obrazec.

Pozor na oči a ruce, olovo by mohlo při manipulaci vystřiknout.

Kde si obstarat olovo na odlévání?

Nejlépe v rybářských potřebách je možné koupit olovo v podobě závažíček. Dále je možné na internetu zakoupit domácí sadu se vším, co k odlívání potzřebujete. Cena se pohybuje okolo 150 kč.

Význam základních tvarů odlitého olova:

Krajení jablíčka

Jablíčko se dle tradice překrajuje na Štedrý večer. A pozor nevstáváme od Štedrovečerního stolu.

Jablko nekrájíme klasickým řezem od stopky k bubáku, ale krájíme napříč.

Pokud je jádřinec uprostřed ve tvaru hvězdy, znamená to pro celý rok štěstí a zdraví. Bude-li jádřinec ve tvaru křížku, znamená to příchod smrti. Bude-li jádřinec plný červů, znamená to nemoci a potíže.

Štědrý den

štedrý den začínal poslední adventní mší (rotáty), následovalo zdobení domácnosti z přírodních ozdob.

Oběd by měl naposledy ctít půstu a jako jediný chod býval hubník či kuba. Dnes to může být například výborná chrachovka s trochou sušených rohlíkových kostiček.

Během dne by se tedy nemělo jíst žádné maso a večer bude za tuto výdrž odměna v podobě zlatého prasátka.

Štědrovečerní stůl a na ní hostina

V tento posvátný den spočíval džíve hlavně v pestrosti pokrmů. Čím více pokrmů bylo na svátečním stole, tím větší bude úroda na poli, nebudeme trpět hladem a bude všeho dost.V Polsku některé rodiny tuto tradici dodržují dodnes a mají i 12 chodů jídel. Obchází sousedy a těmito chody se obdarovávají.

Význam chodů na Štedrovečerním stole

Česnek – magický ochranný význam, chrání člověka před zlými silami, před nemocemi

Med – podobný význam jako česnek

Ořechy – dodávají sílu, na Štědrý den se rozlouskávaly čtyři ořechy a podle toho, jak uvnitř vypadaly, usuzovalo se, jaká budou čtyři roční období v následujícím roce

Řepa – ochrana před úplavicí

Hrách – symbol hojnosti, bohatství, úrody (taktéž čočka a jiné luštěniny)

Jablko – když se rozkrojí a uvidíme z jader hvězdičku, budeme se mít v novém roce dobře, budeme zdraví

Oplatky – prostředek vzájemného symbolického obdarování – u stolu si všichni vezmou jeden oplatek (natírá se také medem nebo česnekem) a kousek z něho vždy ulomí jednotlivým členům rodiny a všem, kteří zasedají za štědrovečerní stůl – jeden z nejstarších obyčejů

Chléb – býval vždy základním zdrojem obživy, obřadně se ukrajuje, otec jako hlava rodiny rozdává krajíce ostatním, nechával se také kousek chleba na příští rok – aby nebyl hlad, házel se též do studny – aby v ní po celý rok byla voda a podobně

Vánočka – typické vánoční pečivo z kynutého těsta – čím víc nakyne, tím víc bude v příštím roce úrody, bohatství, hojnosti (když si hospodyně otřela ruce od těsta na vánočku o kmen ovocného stromu, věřila, že strom ponese hodně plodů – tento magický úkon býval umocněn nahotou jejího těla)

Jablečný závin – aby se rodina měla dobře

Tradiční štedrovečerní chody

V Čechách začíná tradične rybí polévkou, jako hlavní jídlo pak bývá kapr s bramborovým salátem. Dnes ho nahrazují například klobásy nebo řízky.

Polévka – obvykle houbová či luštěninová, také rybí s nejrůznějšími ingrediencemi (dodnes u Poláků), kyselo (zelná – zelí se přisuzovala ochrana před zimnicí)

Omáčka z hub, tzv. černý kuba – hřiby „modráky” – při vaření jsou skoro černé (odtud název) – do toho česnek (ochranná síla)

Chlebové topinky s česnekem – (ochranná funkce česneku)

Kaše – prosná, krupičná, hrachová (symbolika obilnin a luštěnin)

Vařené sušené ovoce (všeobecně rozšířené)

Obyčeje spojené se Štedrým večerem – zvyky

okuřování štědrovečerního stolu jalovcem – aby na něj nemohly zlé síly

kladení slámy pod štědrovečerní stůl - také na různá místa v domě a v kostelích (křesťanský výklad: připomenutí, že se Ježíš narodil ve chlévě, pohanská víra: magické zajištění dobré úrody, hojnosti a plodnosti. Příbuzným obyčejem je dávání nádoby s obilninami na štědrovečerní stůl (někdy se do ní dávaly také peníze, jindy se do obilí přidával česnek a cibule k umocnění síly). Podobný význam měl i chleba.

neodcházíme od stolu – říká se, kdo vstane od stolu, ten do roka zemře

dvě zkřížené sekyry pod štědrovečerním stolem – ostří sekyr mělo chránit před nemocemi a úrazy

ubrus ze štědrovečerního stolu sloužil na jaře jako plachta, do níž se dávalo zrní na rozsetí po poli. Jedná se o další uplatnění plodonosné magie.

zbytky z jídel od štědrovečerní večeře – zakopávaly se do půdy, aby dobře rodila, dávaly se zvířatům, aby z nich měl hospodář užitek a aby byla zdravá, házely se do ohně, aby neškodil a do vody, aby byla čistá a nezávadná, ponechávaly se zemřelým předkům (podobně jako jídlo samotné).

kladení peněz a rybích šupin pod talíře na štědrovečerním stole – abychom měli v příštím roce dostatek peněz a štěstí

talíř a příbor navíc – pro případného příchozího, jako vzpomínka na zemřelé (jako s námi byli u stolu – kult mrtvých)

dodržování půstu do vyjití první hvězdy (sliby rodičů dětem, že uvidí zlaté prasátko, zlaté tele, zlatého kohouta, zlatého beránka)

zákaz večerního zametání – aby se nevymetly nebo neporanily duše zemřelých, které přišly na návštěvu – jinak by mohly živým uškodit

zákaz hlasitého smíchu a hovoru – aby nebyl narušen klid mrtvých

zákaz kýchání – někdo z přátel by mohl zemřít

zákaz vstávání hospodyně od štědrovečerního stolu – slepice by neseděly na vejcích

házení střevícem – zvyk svobodných dívek: jestli bude špička boty otočena ke dveřím, dívka půjde z domu, tj. do roka se vdá.

pouštění lodiček z ořechových skořápek se zapálenou svíčkou po vodě (v lavóru, míse) – čí lodička dopluje dál, ten se dostane daleko do světa, opustí domov, koho lodička zůstane u okraje, zůstane doma, čí lodička se převrhne, bude mít smůlu apod.

lití olova do vody – ze vzniklých tvarů hádáme osud (co asi tvary znamenají – zde se hodně uplatňuje představivost)

pálení „františka” – očistná funkce (podobně jako okuřování stolu jalovcem nebo vykuřování myrhou-kadidlem v kostele)

Dále potom zvyk rozkrajování jablíčka.

Jaký je Štedrý den u Vás?

Mikuláš, anděl a čerti – svátek sv. Mikuláš

Svatý Mikuláš

Svatý Mikuláš byl biskup ve městě Myra v Lýkii (Dnešním Turecku). Narodil se 6. prosince okolo roku 280 (přesné datum není známo). Mikuláš se zapojoval do dobročinné činnosti a zasazoval se o spravedlivý chod soudů. Říká se, že Mikuláš zemřel 6. prosince okolo roku 350. Jeho hrob je dnes umístěn v Italském městě Bari a byl posvěcen papežem Urbanem II.

Kdy chodí Mikuláš a čerti?

V předvečer dne narozenin sv. Mikuláše tj. v roce 2012 5. prosince

Foto: pazuzu

Tradice Mikuláše u nás

Mikuláš v biskupském obleku spolu se skupinkou čertů a andělů obchází domy a naděluje dětem. Mikuláš s anděli nadělují dětem dárky a čerti mají za úkol postrašit „zlobivé“ děti. Některé děti dokazují, že doma nezlobili jednoduchou básničkou.

Ne vždy byl Mikuláš doprovázen čerty a andělem. Dříve to býval třeba kostým policajta, anděl je z těchto všech postav nejmladším kostýmem.

Mikuláš je takovým krásným čekáním na příchod Ježíska. Jeho úkol je tedy rozdávat pouze drobné dárky pro štestí nebo sladkosti.

Přišel k vám někdy Mikuláš?

Adventní věnec – tradiční symbol pro období adventu

Obvykle je věnec ozdoben jehličnatými větvičkami (smrk, jedle) a dekorován 4 svíčkami. Každou neděli potom zapálíme jednu svíčku.

Druhým typem adventních věnců jsou věnce na ozdobení dveří. Zde se již nepoužívají svíčky, ale spíše barevné stuhy nebo jiná drobná dozdobovadla.

Klasický adventní věnec se zavěšoval, dnes se spíše pokládají na sváteční stůl.

Tradice adventního věnce je relativně mladá a pochází z 19. století. Adventní věnec je symbolikou Kristova kříže a jeho požehnání do 4 světových stran. Dnes se na něho svíčky většinou kladou libovolně a to kvůli ústupu křesťanství.

Čtyři svíčky symbolizují 4 týdny do vánoc. Jejich světlo potom Krista. „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“ (Jan 8, 12)

Kruhový základ věnce

Symbolika Boží věčnosti, věčného života a vzkříšení. Stálezelené rostliny jsou potom symbolikou života, nezničitelnosti a věčnosti.

Počet svíček

V dnešní podobě adventního věnce se používají 4 svíčky, které symbolizují 4 týdny do vánoc. Dříve se na věnec umisťovala ještě pátá svíčka symbolizující Pannu Marii, Vánoce nebo také samotného Ježíše Krista. Umisťovala se do středu věnce a zapalovala se na Štedrý den.

Existoval však i věnec s větším počtem svíček a to 4 velké bíle + 19 malých svíček. Na každý den vycházela jedna.

Svátek svaté Barbory

Podle lidové tradic si tento den řežou dívky, které se chtějí vdát, větvičky. Pokud jim nařezané větvičky třešně, slivoně, jabloně nebo zlatého deště do Vánoc vykvetou, měly by se jim vdavky podařit.

Větvičky se mají správně nařezat ze stromu alespoň 10 let starého a hned krátce po setmění. O větvičky se musejí dívky starat, každý den vodu měnit. Pokud větvička do Štedrého dne nerozkvetla znamenalo to, že musí dívka ješte jeden rok se vdavky počkat. (Foto:  Barbora na zámku Loučeň)

Barbora jako tajemná postava

V předvečer svátku chodí po domec skupinky dívek oblečené do bílých košil a  prostěradel s rozspuštěnými vlasy, na hlavě zeleý věneček. V rukou měly metličku a košíček s jablky, ořechy a cukrovím. U každého domu se zastavovaly a předvedli krátký výstup – hru o sv. Barboře. (Foto:  Barbora na zámku Loučeň)

Svátek Barbory vychází na 4. prosince.

Barbora u nás doma

Vždycky jsem se těšil, večer jsem neustále pobíhal doma a díval se, kudy Barbora přijde a co mi přinese. Maminka to pokaždé zvládla. Poslala mě pro něco do sklepa, mezitím rozsvítila svíčku a připravila k ní pár dobrůtek. Občas i nějaké uhlí na znamení, že jsem nebyl úplně nejhodnějsí :) Jak probíhá svátek svaté Barbory u vás doma?